Věděli jste, že správně ošetřená přezimující zelenina může být až o 30 % chutnější než ta jarní? A že některé druhy potřebují mráz, aby rozvinuly svou plnou chuť? Tento jev se nazývá „frost-sweet efekt“ – rostliny přeměňují škrob na jednoduché cukry, které jim pomáhají chránit se před mrazem a zároveň zlepšují chuť.
Zima tedy neznamená konec zahradničení, ale spíš jeho jinou fázi. Správně připravené rostliny dokážou přečkat mrazy, regenerovat a na jaře rychle pokračovat v růstu. V tomto článku si ukážeme, jak na to krok za krokem – od výběru druhů, přes péči a ochranu, až po využití biostimulantů, které mohou pomoci rostlinám zvládnout chlad lépe.
Kadeřávek (kale)
Kadeřávek vydrží až –15 °C a patří k nejodolnějším druhům. Po prvních mrazících začne díky přeměně škrobů na cukry chutnat sladčeji – proto se mu říká „zelenina zimních mistrů“. Sklízejte postupně od listopadu až do března.
Kapusta (zimní a savojská)
Zvládá mrazy kolem –10 až –15 °C, nejlépe v záhonu s mírným krytím nebo mulčem. Po přechodu přes mrazík získává jemnější chuť. Nechte ji na záhoně co nejdéle – čím později ji sklidíte, tím výraznější chuť získá.
Růžičková kapusta
Velmi odolná druh zeleniny. Zvládne mrazy –10 až –14 °C bez ochrany. Pouze mladé výsadby je vhodné přikrýt, jinak rostlina snáší zimu výborně. Po mrazech má růžičková kapusta nejlepší chuť ze všech brukvovitých.
Pór
Dobře zakořeněný pór přežije –6 °C i více. Vhodné je přihrnout zeminu k stonku a chránit kořeny mulčem. Při správné péči vydrží na záhonu celou zimu.
Špenát zimní – snese mráz, ale nesnáší střídání mrazu a tání.
Doporučuje se krytí lehkou agrotextilií.
Zimní salát – vyžaduje mírnou ochranu, nejlépe nízký fóliovník.
Brokolice zimní – odolná, ale při holomrazech bez sněhu potřebuje přikrytí.
Mrkev, petržel, pastinák, celer
Tyto druhy je možné ponechat v půdě a sklízet postupně. Půda funguje jako přirozený izolant – stačí přidat 10–15 cm mulče (sláma, listí nebo kompost). Chuť se po přemrznutí zjemní a osladí.
| Druh | Odolnost | Potřeba ochrany | Teplotní limit | Doporučení |
|---|---|---|---|---|
| Kadeřávek | vysoká | nízká | do –15 °C | sklízejte po mrazu |
| Kapusta | vysoká | nízká | do –15 °C | nechte na záhoně co nejdéle |
| Růžičková kapusta | velmi vysoká | minimální | do –14 °C | mrazy zlepšují chuť |
| Pór | střední | střední | do –6 °C | nahrňte a mulčujte |
| Mrkev, pastinák | střední | nízká | do –5 °C | ponechte v zemi pod mulčem |
Zkontrolujte zdravotní stav rostlin, odstraňte poškozené části.
Začněte posilovat kořenový systém.
Sledujte škůdce (mšice, housenky).
Pokud používáte biostimulant, aplikujte jej poprvé právě teď – pomůže zakořenění.
Proč začít v září?
Rostlina potřebuje dostatek času na aklimatizaci – obvykle 4 až 8 týdnů postupného ochlazování. Některé druhy potřebují delší expozici chladu, aby se jejich pletiva přizpůsobila mrazu.
Aplikujte biostimulanty pro podporu buněčných stěn a kořenů.
Připravte mulč (sláma, listí, kompost).
Postavte ochranné konstrukce (nízké tunely, fólie).
Zkontrolujte odvodnění záhonů.
Tip:
Mulčovací vrstva 10–15 cm chrání půdu před promrznutím i vysycháním. Důležité je, aby nebyla příliš těžká – jinak hrozí zapaření kořenů.
Zkontrolujte a doplněte mulč.
Aplikujte biostimulant pouze, pokud teplota přesahuje 5 °C.
Připravte konstrukce na sníh, aby se pod jeho tíhou neprolomily.
Když teploty klesají, rostlina spouští proces aklimatizace na chlad. Buněčné membrány mění složení, rostou hladiny cukrů a aminokyselin (např. prolin), které působí jako přirozená ochrana před zamrznutím vody v buňkách. Aktivují se i obranné geny, které zvyšují stabilitu buněk a snižují riziko poškození mrazem.
Díky tomu rostlina lépe snáší mrazové šoky a rychleji regeneruje, jakmile se oteplí.
1. Příliš pozdní příprava
Rostlina nestihne vytvořit odolné pletivo. Začněte nejpozději v září.
2. Přemokřená půda
Zadržuje vodu, která při zmrznutí poškodí kořeny. Udržujte půdu vlhkou, ne rozbahněnou.
3. Ignorování škůdců
Larvy přezimují v půdě nebo na spodní straně listů. Kontrolujte pravidelně každé 2 týdny.
4. Nedostatečné posílení rostlin
Rostliny, které vstupují do zimy vyčerpané, přežívají hůř. Podzimní výživa a podpora kořenů mají zásadní význam.
5. Nevhodný mulč
Příliš těžký způsobuje hnilobu, příliš lehký nechává půdu promrzat. Ideální je vrstva 10–15 cm ze slámy, listí nebo kompostu.
Biostimulanty nejsou hnojiva – nepřidávají živiny, ale pomáhají rostlinám lépe využít to, co už v půdě je. Podporují tvorbu silnějších buněčných stěn, stimulují růst kořenů a zvyšují přirozenou odolnost rostlin vůči stresu z chladu, sucha nebo mrazu.
Aplikace biostimulantů je volitelný doplněk, ne nutnost. Nejúčinnější jsou u rostlin, které přecházejí do zimy oslabené nebo pěstované v horších půdních podmínkách. Účinek vždy závisí na druhu rostliny, klimatu i složení přípravku.
Obecné doporučení:
Aplikujte při teplotě nad 5 °C (dle etikety).
První aplikace v září – kořenová zálivka.
Druhá v říjnu – foliární i kořenová.
Poslední v listopadu – jen při vhodných podmínkách.
Tento harmonogram je orientační – řídí se konkrétním produktem.
ALTRON+ je biostimulační přípravek na stimulační a výživové bázi. Kompletní složení naleznete ZDE.
Podporuje tvorbu silného kořenového systému, zvyšuje odolnost rostlin vůči chladu a přísuškům, a napomáhá rychlejší regeneraci po poškození mrazem.
Je vhodný pro podzimní aplikace před přezimováním a lze jej použít i v rámci ekologického zemědělství. Vždy se řiďte dávkováním uvedeným na etiketě.
Biostimulanty mohou přinést viditelný efekt, ale nejsou zázračným řešením. Základem úspěchu je včasná příprava, dobré odvodnění, správný mulč a postupné ochlazování. Biostimulanty slouží jako přirozená podpora, ne náhrada klasické péče.
Týdně:
Kontrola mulče a krytů
Odstranění poškozených listů
Kontrola konstrukcí po větru nebo sněhu
Měsíčně:
Kontrola vlhkosti půdy (neměla by být suchá ani přemokřená)
Prohlédněte několik rostlin – zda nehnijí nebo nemají známky škůdců
Zasahujte pouze, když:
Oteplí se a je potřeba vyvětrat tunel
Po vánici je nutné setřást sníh
Nastane dlouhé suché období (zalévejte mírně)
Nikdy nezalévejte ani nemanipulujte s rostlinami během mrazu.
V únoru až březnu začněte rostliny pomalu odkrývat. Nechte je zvyknout si na teplotní změny.
Po rozmrznutí půdy můžete dodat lehkou jarní výživu a odměnou vám bude rychlejší start vegetace i čerstvá jarní sklizeň.
Klíče k úspěchu:
Příprava začíná už v září
Kvalitní mulč a odvodnění jsou základ
Pravidelná kontrola během zimy
Biostimulanty jako volitelná přirozená podpora
Trpělivost a pozorování místo spěchu
Péče o přezimující zeleninu není věda, ale umění trpělivosti a pozorování. A odměnou vám bude čerstvá, voňavá zelenina v době, kdy ji v obchodech neseženete.
Chcete svým rostlinám pomoci zvládnout zimu?
Podívejte se na produktovou stránku ALMIRO ALTRON+
→ Posilněte kořeny, zvyšte odolnost a připravte své záhony na zdravou jarní sklizeň.
